Počet
účastníků: 3 :5.8. nastal den D - bohužel venku mrholí a tak výstup
na Kriváň musíme opět odložit, celý den se poflakujeme a relaxuje, popíjíme
pivíčko apod. Následující den se loučíme ve Štrbě a přesouváme se do
nedalekého Slovenského ráje - ubytování máme zajištěné v obci Hrabušice - a
vskutku, ubytování super i paní domácí, rádi se sem příště vrátíme, všechny
rokliny jsme prošmejdit nestihli. Odpolední program je první zdolání rokliny
- Suchá Belá - snad nejznámější roklina Slovenského ráje a dosud ta
nejkrásnější, které jsme zdolali. Počasí je ještě zamračené, občas mrholí u
Okienkového vodopádu začalo drobně pršet. Trasa je jednosměrná zdola nahoru,
občas vyžaduje pevný krok při zdolávání žebříků apod. a také dobrou obuv
(občas se šlápne do vody) Nikdo se však nezasekl a vlastně to proběhlo bez
závad. Snad kdyby bylo více vody, mohly být vodopády ještě krásnější. Tak
snad příště, třeba hned příští rok na jaře. Ještě malé upozornění - vstup do
Slovenského ráje je zpoplatněn, vstupné je 1 €.
Naše trasa začíná u autocampu Podlesiok
penzion leží cca 10 minut od centra obce, přivítala nás milá a přívětivá paní
domácí i pan domácí (který má mimochodem jako koníčky včely a opravy kočárů a
všeho ze dřeva) Ubytování super, takže vybalit a jdeme na první výlet, žádné
lenošení nebude
místo pro naše hladné žaludky
testujeme autocamp Podliesok, parkoviště placené, u parkoviště je pokladna,
kde se platí vstupné do Slovenského ráje. Pokud to projdete bez povšimnutí, na
tratích jsou další kontroly, takže se tomu určitě nevyhnete
v campu navštěvuji infocentrum - dovídám se, že roklina Malý Kysel je z
technických důvodů zavřena - škoda, tam jsme také chtěli jít. Pak se jdeme
občerstvit a pak hurá do ráje - začalo drobně pršet na chvíli
celá trasa vlastně vede podél potoka, zdolává se pomocí řebříků jak železných
tak i dřevěných, takže radím, boty dobře naimpregnovat
a pak stačí pomalu ale jistě se sunout vpřed. Celá trasa má trvat asi 5 - 6
hodin, takže máme času dosti, turistů není příliš mnoho, přece je jen ještě
pracovní den.
tak tudy opravdu jen v potoce
první z vodopádů - Misové vodopády (12 m), zde nás čekal trošku delší kovový
žebřík, je krásné stoupat po žebříku a mít pod sebou dvoustupňový vodopád, tyto
pohledy a zážitky nás budou provázet po celou roklinu
hezký pohled za žebříkem, jak se ostatní plazí, jde vidět, že při troše
opatrnosti je trasa schůdná
kolik schodů to má?
po dřevěných stupačkách prochází nejužší část rokliny
tak hlavně, abychom se někde nezasekli
další nádherné místo - Okienkový vodopád (pojmenování podle okna, kterým se
musí na závěr žebříku projít, od žebříku k oknu je trasa jištěna řetězem, takže
opět pohoda - výška 15 m)
a než začalo pršet, stačil se Leoš ještě u Okienkového vodopádu vyfotit a pak
začalo pršet a pršet, naštěstí jsme již kousek od vrcholu, kde je malý
přístřešek. Další vodopád - Korytkový (10 m) jsem již nestačil vyfotit
kvůli dešti.
déšť není nikterak dlouhý, aspoň si odpočineme. Pak již přestalo a všichni se
vydali na zpáteční trasu - je příliš brzy a tak volíme ještě trasu na
Kláštorisko
ve zdejší turistické chatě si dáváme pivíčko
a pak malé ohlédnutí za ruiny bývalého kartuziánského kláštera. A odsud pak
asi hodinu zpět na Podliesok
cesta vede lesem a není zde nic k focení, až na závěr, kdy přijdeme k řece
Hornád
a vidíme na protějším břehu známou cestu Prielom Hornádu - trasu, kterou máme
naplánovanou na příští den
a tak, aniž bychom se podívali na rozcestík, přecházíme na druhý břeh a tím
jsme si cestu na Podliesok trošku prodloužili. Takže ponaučení - na Podliesok
před mostem vlevo, do Hrabušic přes most - příště budeme chytřejší, drahoušci
:D:D Takže teď si vás vyzkouším bez varování - který z vodopádů z dnešního dne
je ten nejvyšší? Ještě stihneme k večeru infocentrum se poptat na zítřejší
cestování slovenskou autobusovou dopravou. A taky nezapomeneme si zajít do
nedaleké hospůdky na pivíčko za necelé 1 €
