Cestou do České Lípy se nic nestalo, nedaleko obce Liběchov vlevo ve směru na Českou Lípu je socha sv. Kryštofa - patrona řidičů, tak se nedivte když v tomto místě uvidíte auta blikat troubit - zdraví jen patrona. I já mu zamával a tak se nám nic nestalo. Večer se pak vydáváme do obce Holany, kde se připojuje poslední člen výpravy

Druhý den brzo ráno se vydáváme z obce Zahrádky vlakové nádraží do údolí Peklo - zajímavé závory, někteří se snaží na něčem domluvit, ale potvory mi to nechtěli říct

Hned kousek po kolejích už vidíme skály a železniční most ze kterého pak jdeme do údolíčka

Tak ani nevím jestli jde o skalní útvar nebo želvu či nějaký podobný tvor, ale hezký jinak

Na kraji údolíčka krásná chaloupka - to bych si nechal líbit
 

PEKLO - Národní přírodní památka chráněná od r. 1967, která vznikla hlubokým zářezem Robečského potoka do druhohorních kvádrových pískovců tvořících zdejší geologický podklad. Zbytek lužního lesa a významné hnízdiště ptáků

V Pekle je i pamětní deska  neúnavného bojovníka za svobodu a lidská práva, mluvčího Charty 77 -  Ladislava Lise, který zde byl podroben tzv. ochrannému dohledu, který skončil v červnu 1987. A zde žil až do své smrti 18.3.2000 Jeho životopis zde

A jeden pohled na potok

pod obcí Sosnová se nám otevřela panorámata na skály, no někteří museli ihned všechno prošmejdit a prolézt
 

Cestička vede opravdu malebnou stezkou

a na poslední skále si dáváme odpočinek, kocháme se a necháme se fotit automatem - to jsme my - vlastně řečeno Bylo nás pět

a na kafíčku u obce Sosnová a hned obdivuji první mobilní telefon, jaký to byl prcek
 

rybičky v místním rybníčku byly dosti hladové, hned se vrhli na jídlo. pak se vydáváme zpět do Zahrádek podél trati

A tady aby bylo vidět že jdeme po kolejích, některým činí problém přizpůsobit délku kroku vzdálenosti jednotlivých pražců. V tomto  úseku bychom vlak nechtěli potkat, vpravo vlevo skály

a konečně známej most, kde jsme ráno scházeli do Pekla a tak jupííííí  blíží se konec první etapy
 

Nádraží v Zahrádkách je malebné, ze strany od cesty k nepoznání. A pak míříme do obce Zahrádky do restaurace U kovárny, kde si dáváme zvěřinové hody. Slečna vrchní byla z naší krásy tak zblblá že se trošku sekla v její neprospěch, nu což i mistr tesař se utne někdy

Náš obětavý řidič nás veze na další putování s Bolkem a Lolkem - na hrad Bezděz.

po malém stoupání narážíme na první hradní bránu, kopec je trošku prudčí a někteří se zadýchávají - inu to kouření

u další hradní brány (Čertova věž), za ní je pak cesta kamenitá a trošku klouzavá pro ty co mají nevhodnou obuv. Mě se šlo lehce a poskakuji s kamene na kamene jako laňka

pohled na zachovalé hradby podél čertovy stěny, na oficiálních stránkách hradu se dozvíte i jednu povídku o čertech na Bezdězu (podle neoficiálních pramenů jsem byl zde některými členy proklet až do 5. kolena kvůli kopci, ale já nic neviděl )

po krátkém odpočinku u pokladny a malého občerstvení - nanuku - vyplňuji 15 minutovou pauzu na průvodce výstupem na Velkou věž, ostatní odpočívají dole u brány

stíhám pohled na okolí - tkzv. Čertova věž

a v mezipatře i pohled na krásné okno. Pak scházím dolů a další čas vyplňuji focením hradu

hradní Velké věže

Po bitvě na Bílé Hoře byl hrad v majetku Albrechta z Valdštejna, který jej přebudoval na klášter, pak obsazen Švédy a od roku 1662 až do zrušení kláštera Josefem II. zde žilo několik mnichů.
 

první zmínky o založení hradu je z roku 1264 Přemyslem Otakarem II, za třicetileté války byl vypálen. V této části hradu byl prý věznen kralevic Václav II se svou matkou Kunhutou.

pohled na Máchovo jezero

když Máchovo jezero tak tu musel být i Karel Hynek Mácha

jeden z pohledu na jednu z kapliček z původní křížové cesty

Spící panna u Provodína ze zříceniny Jestřebí jde vidět

pohled na hrad Bezděz, kde jsme před chvíli byli

pohled na kostel ze zříceniny Jestřebí

tak to je ona - JESTŘEBÍ - zříceniny nejstaršího hradu na Českolipsku založeného v druhé pol. 13. stol. pány z Dubé. Během 15. stol. byl několokrát dobýván. Od 16. stol. se uvádí jako pustý

jediný vchod na zříceninu je hezký a zachovalý. Koukáme se a pak se přesouváme do Zahrádek kouknout na další zajímavost - viz dále

.

Novozámecká průrva odvádějící vodu z rybníka, je začátkem Robečského potoka. Byla vytesána ve skále již ve 14.století, je dlouhá 175m, hluboká 14m a šířka dosahuje až 7m.

a tohle je stavidlo

pak se přesouváme do České Lípy zavést dva členy do jejich příbytku a na zahradě fotím nejen květenu, ale i králíky a pejska lízacího.

a tohle je zahrada

a pes Kirby - lízací, který mi věrně pomáhal při focení a neustále se ke mě lísal a pak už do Zahrádek pak na večeři do campu okolo Holanských rybníků a nazpět "zkratkou" zpět, takže jsme nachodili min. 3 km navíc