Krátce po 9.00 se začínáme sjíždět ze všech koutů, jenom z OPavy tam byli 3

Na nástupišti jedna bylo nezvykle moc lidí, no snad se tam vejdeme, po 9.30 projel nádražím zvláštní vlak 433 (pro méně chápavé tento snímek zachycuje nástupiště dvě)

Po malém organizačním chaossu jsme se všichni do vlaku dostali, já byl sám mezi a¨vagony a sledoval okolí - toto je již známé místo Helštýn nad Valmezem

Nakláněl jsem se vpravo vlevo abych zachytil čmoudíky za jízdy, občas se to povedlo

a čmoudíl zleva, ale pozor, blíží se mikuláš s čertem, co já jim letos provedu ?

a skutečně už jsou za dveřmi a jak jde vidět, čert je již unaven , no jen počkej zajíci ... vlastně čerte, ty to slízneš

a mikuláše jsem překvapil otázkou - když mi neřekneš básničku, dál tě nepustím čímž sem rozesmál ostatní. No s čertem jsem se vyfotil a propůjčil mi svůj skalp i rrrremcal na otázku - vyfotíš se se mnou prosím? Jo ale do náruče tě neberu seš těžkej

a to jsem se dostali už do Veřovic kde je malá pauza než se stroj dostane na jinou kolej, takže honem vyfotit, dokud nedojdou davy lidí

proč ale byl stroj otočen a jel pozpátku se nám nepodařilo zjistit

a tak aspoň pár záběrů

na čmoudíky byl letos vítr trošku, ale i tak někdy zajímavý

Radim Zauzlovaný došel taky a byl neodbytný, že musí být zvěčněn u tohoto stroje i s kopcem vzadu

a další čmoudík

a ještě jeden
 

a ještě jeden, aby se to nepletlo
 

soukolí
 

a soukolí za pohybu

a pak celá souprava zmizela na jinou kolej, tam si jdeme do jídelňáku na výbornou meruňkovici a pak už jedemem dále, pozor za chvíli jsou tu čerti zase

a skutečně, ale Radima nechtěli, prej jdou pro Dorotu Máchalovou
 

čertice tak rychle pospíchala, že po ní zbyla jen část chlupů z horní poloviny těla, pak přišel mikuláš a byl moc hodnej, toho jsem vytahal jen za vousy, jinak ostatní čerty za zadní ocas 

a město Štramberk a ačkoliv ještě netušíme, že  tam nahoru za chvilku polezeme, vystupujeme jako loni a jdeme si prohlížet vlaky z ptačí perspektivy

a Ondra opět pochtíval fotky do profilu - akorát jsem nezjistil co to ten profil je asi to bude nějakej ten časopis Plájboj

po desetiminutové pauza se vlak opět rozjel, pan výpravčí udělal plácl jednu mouchu zeleně a vlak byl v čudu a naše skupina se formuje a vyráží do města Štramberka

Naše přítomnost byla prozrazena předem, inu reklama byla i v rádiu a tak se na nás koukalo několik objektů, mnohdy ani nevíme, kdo to přesně byl

no vždy a všude se najde nějaká ta skvrna, ale je jí škoda chaloupky

a i medvíďata se na nás koukala

a když Štramberk tak trůba a taky štramberské uši

a na prvním rozcestí se skupina již dělí - dva se jdou posilnit jídlem, ostatní jdou nejdříve k jeskyni Šipka - toto je památník padlých ve 2. světové válce

a při stoupání se nám otevírají panorámata, které jsme loni neviděli, takže trůba a okolí bude z různých úhlů několikrát

i Martin se přidal k nám a zuřivě fotil, i když na křižovatce se musel posilnit uchem (štramberským), aby došel - záznam z této činnosti byl cenzurován

na této stezce jsme viděli spoustu soch - to by člověk neřekl, co tam všechno bylo

a pak dorážíme k jeskyni Šipka - Jeskyně Šipka je nejznámějším krasovým útvarem štramberského krasu. Při archeologickém výzkumu zde v r. 1880 nalezl profesor gymnázia z Nového Jičína Karel Jaroslav Maska, spodní čelist neandrtálského dítěte stáří 8 �10 let, a to ve skalním výklenku před Jezevčí dírou v nejstarší kulturní vrstvě na okraji ohniště.

Tento nález, který byl učiněn pouhých 24 let po nálezu lebky a kostí v německém Neanderthalu, proslavil Štramberk po celém světě. K.J.Maska, který téhož roku objevil krápníkovou jeskyni Šipku a před tím nalezl soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové, svými výzkumy a nálezy prokázal, že se v obývání jeskyně střídali pravěcí lovci s dravou zvěří. Na památku jeho významné práce byla umístěna na stěně jeskyně pamětní deska. A zazvonil zvonec a pohádky je konec ? Ne ještě ne, ještě druhej díl a to stačí kliknout tady