1. den - začínáme u zříceniny Vikštejn, na programu je trasa údolím Moravice

údolím Moravice není nic zvláštního, pořád kolem vody a pak kolem papírenského kanálu, kde nebyla zrovna voda, jen zajímavost je vodní tunel i aquaviadukt

stíháme i prohlídku zámeckého parku v Hradci nad Moravicí

2.den míříme do Frenštátu - pořád jsem neviděl originál sochy Radegastu, tak toho musím tentokrát využít

sochu najdete na městském úřadu - i když ještě nejsou ordinační hodiny, hodná slečna u dveří nám ochotně otevřela

náměstíčko ve Frenštátu neboli ve Fréně

městský úřad

je krásný slunný den - míříme do Trojanovic a pod lanovkou jdeme na pivíčko k Bobrovi

srágorky jedou na Pustevny lanovkou, my jdeme do prudkého kopce podél lanovky

na Pustevnách lidí jako smetí - určitě jde poznat kdo tam vyšlapal pěšky a kdo lanovkou - podle obuvi

utíkáme z toho blázince, kde je plno lidí, krámků se suvenýry - okolo kopie sochy Radegastu - neboj, na adventní neděli jsem tu zase

v hotelu Radegast si dáváme papáníčko - obsluha je rychlá a u dveří číhá malá žebračka

malý snímeček Cyrila a Metoděje a kostelíčka - byl otevřen a získáváme razítečko

konečně z kopce - pohled na vrcholek Radhoště, nebýt té věže, mohlo by to být krásný pohled

při výšlapu na Velký Javorník je plno ostružin a některé jsou už moooooc sladké

od chaty je krásný výhled, není skoro žádný opar a viditelnost výborná

tak tady mají i kvasnicové pivo, ale pozor, chata je otevřena jen do 17.00 hod

ještě šmejdím po okolí a hledám zajímavé objekty k focení - mezi stromy na chvilku je vidět i Radošť

jsme téměř v tisících metrech nad mořem a výhled krásný - určitě poznáváte Štramberk, no a pak velký sešup dolů a mizíme zase domů a připravit se na cestu do Jeseníků

další den jedeme obdivovat krásu Rešovských vodopádů - na počátku je mlýn

a pak již zmíněný vodopád, je více vody než při minulé návštěvě

no to se musí vychutnat live

jdeme opět až po lávku a tam se točíme

voda je živel, kterou dvakrát stejně nikdy nevyfotíte

no comment

další den jsme již 4, dojel i Mirek z Brna a tak vyrážíme do Kopřivnice na Lašskou naučnou stezku

zatímco polovina účastníků volí ihned zkratku, já a Mirek to bereme po turistické značce - voják na nás hulákal - "Astarožno maladci, uběgajtě zajčiki, urááá za matičku Rjusů""

jdeme okolo míst, kde Ondra kdysi studoval a stoupáme směr Šostýn okolo Jasníkovy studánky

stoupáme lesem na hřeben Brd - jsou to vršky nepříliš vysoké, pouhých 495 m.n.m.

jelikož první skupina spěchá jako kdyby dávali někde pivo zdarma, zacházíme i do slepé uličky Pískovna - inu spěchati není vždy správné - pak jdeme k Šostýnu a k jeho rybníčku

kde jsou ty časy kdy jsme tohle kouřívali

zřícenina hradu Šostýn - no není tak malebný jak líčil Ondra

zachoval se jen tato část

musíme zpět k rozcestníku a k rybníčku

další zastavení je na Raškově kamenu - malá vyhlídka na okolí

i město Kopřivnici

podivný květ v lese

a pak cestou necestou podle návodu scházíme dolů do Štramberku - jejej nepojede tudy mikulašský vlak ?

a opět nás někdo šmíroval už od zimy

a taky několik maček

Mirek pózoval v zrcadle pro motoristy

ve Štramberku byla pouť a na hradě slavnosti, i když bylo již 16 hod, chtěli vstupné, takže hrad a trúbu vynecháváme

kvízová otázka - je to živé nebo ne ?

další část naučné stezky vede přes Bílou horu a rozhlednu, někteří tam i vyšli a někteří se šetřili na večer, mají dojet další agenti s teplou vodou

dnes, tj 5.8. nadešel ten čas kdy slavím narozeniny - a tak skupina v počtu 9 lidí míří na Lysou horu připít si šampaňským - jako jediný z Valachů dojel Martin, takže ostatní mají minus. Takže z Malenovic hezky okolo Ivančeny bez zkratek

na Ivančeně byla pauza - někteří netrpělivý neturisté nebrali ohled na nejpomalejšího a utíkali na Lysou jak o závod - inu jsou to trdla - pak se jim ten výlet nemohl líbit

Milánek fotil a fotil a fotil, aby všem doma ukázal jak vysoko se vyškrábal

tady jsem Mirkovi dobře radil - vyfot si to, dokud ten vrchol máš rád, až vylezeš z lesa, uvidíš - a viděl raději nebudu citovat jeho slova

Martin volal zřejmě stanici první pomoci, ale nevíme pro koho

vrcholek Lysé hory - ačkoliv mapy uvádějí výšku 1323, hladítko uvádí 1324, dokonce přijel ještě jeden na sraz, druhej Milan z Ostravy a nakonec horu zdolal i MIrek z Brna - což je velký výkon pro něj

Milánek byl šikovný, to budou mít na Vysočině radost, kam to vylezl, kam se hrabe vrcholek Devět skal

pod Lysou horou děláme společné foto

tak ještě jedno kouknutí na vysílač a mizíme v lese

zatímco nedočkavci opět letí jak urvané vagony, my klidní a turisticky společenský  jsme šli pomalu dolů (je třeba šetřit kolena, další den se jede do Tater) - první skupina neviděla Ondrašovy díry, kde je dle pověsti umístěno moravské vojsko a čeká na povel až nám bude nejhůře

tak ještě jednou pohled na vysílač nedaleko útulné hospůdky U Veličků

no a nebyl by to výlet aby nechyběla nějaká ta květena

první skupina již dávno seděla U Veličků - říká se, že kdo nebyl U Veličků nebyl v Beskydech (mají to napsáno nad výčepem)

Milánek  měl asi málo tekutin - okupoval žlab s vodou a zkoušel to na psíka - no a toť vše pro tento den, příští narozeninová oslava se uskuteční na nějakém jiném vrcholu zde II. díl     III. díl