začátek je na vrátnici - všichni přišli v předstihu a tak po zakoupení vstupenek si jdeme prohlídnout povrchovou expozici - teda naše první část, druhá část mizí v Harendě údajně na jídlo.

Radim jako obvykle všude skoro poslední a přijel netradičně

a mají tam i velké auta

tak velké že i Radim se skoro za nimi ztratil

a malá mašinka, která jezdila v dolech a vozila haviře, uhlí - prostě všecko

Radim si to vyzkoušel, moc místa tam nebylo, byl rád že vylezl bez pomoci

jojo, volant to nemělo, enem kolco

šak sem pravil - když všecko tak všecko - aj kyslik

a když někdo pad, toš ho odvezli do špitala

jojo Radim pochtívač fotek - tentokrát ale nebyl sníh a tak jsem ho rozesmál jinak

i různé důlní stroje bylo k vidění

vozíky na uhlí

a víte kde se dělaly důlní stroje? No přece v Ostroji Opava

jojo , moderní lanovka

náhle se mění doba - na dobu ledovou, kde se vzal tu se vzal - mamut.

toš mamute, já su Kopčem, nevíš kaj je Mamutík? Ten umí počítat do pěti, já jen do tří.

A hned se objevil Mamutík - a šel po Radimovi tak honem pryč

a toto je chýše jedová - ale kaj daly kompjuter a jak byli připojeni k netu ?

vracíme se do součastnosti - další důlní stroje

a jedna "ocelová koule"

socha haviřa

a u kaple sv. Barbory

dokonce tu maju aj Harendu - eště tu tak potkat starého Magdona a idu rubat uhli teš

od harendy idem kolem jakesyho baraku - řetízkovnu - kdo byl na dole Michal, tak ví k čemu slouží - no po pravdě, zlaté řetízky tu nebyly tak bez parady

ještě chvilku volna a tak koukáme po těch lokotkách

kolem projelo i "pendolíno" - stačil jsem jen uskočit

a za chvilku je prohlídka - u dveří pamětní deska prvního ředitele hornického muzea - a pak už začíná prohlídka - Báňské záchranářství

úvodní slova v místnosti věnovaným všem záchranářům, kteří zahynuli při akcích. A jaké má mít vlastnosti takový záchranář ?  Bohabojnost, spravedlnost, chytrost, rozvážnost, dobromyslnost, svobodomyslnost, statečnost, skromnost. A po pravdě - neměl by být takový každý ?

za sklem první exponáty - dýchací přístroje

na stěně vysoké státní vyznamenání

a stěně uvidíme jména všech záchranářů, kteří zahynuli při záchranných akcí

Pak jdeme do vedlejší místnosti - zde vidíme prostředky, které záchranáři používali a které používají - toto je pro potápěče

a toto je přístroj na plnění bomb - víte jaký je rozdíl mezi plnění bomb pro bánské záchranáře a pro potápěče? Potápěči mají stlačený vzduch, záchranáři 98% kyslík - podrobnosti vám vysvětlí v muzeu

no i sanitka patří nyní k prostředkům bánského záchranářství

zátiší - sbíječka

expozice hornických lamp

různých skafandrů

expozice detekčních trubiček

moderní technika - kdo to nezná tak vlevo je dálnopis - něco jako předchůdce ICQ či MSN

ukázka stroje, který se používal při důlních požárech

detail záchranářské brašny

malá ukázka záchranářského stanoviště

nejvíce se líbila místnost zvaná Dýmovnice - zde záchranáři trénují svou odolnost na překážkové dráze - jen několik odvážlivců se tam vydalo, nechyběl Radim a já, abych zdokumentoval že tam byl. A věřte, prolezt úzkou rourou, ve které téměř nepokrčíte nohy, je velká tak akorát abyste se mohli trochu hýbat tělem není nic moc. A představa v masce, ve tmě - no to musí být o hubu. V tom malém prostoru se Radim rozmazal nakonec

a pak poslední expozice - výstavní kousky

a asi nevjíce mě zaujalo jakýsi lůžko, na které se dávalo "umělé" dýchání. No a pak je konec první části a čekáme na druhou část. Už se těším až zfarame.

tak a je to tady, druhá část začíná - na piovrchu dostáváme info, jáma má něco přes 600 metrů a my kvůli poruše klece půjdeme pěšky do hloubky 500 cm, to je ale fuška No prostoru je tu zatím dost. Tak a urobime prezenčku.

již kousek vedle se prostory zužují. Tak chlapy, urobime prezenčku, Chroustal ?

na stěnách pravé černé uhlí

a štajgr nám cosyk pravěl, a manšaft sa flakal - ne, takhle horníci skutečně pracovali v takové poloze

i když rád si ležím, ale takhle pod zemí, několik set metrů, nikde žádné okno - nic pro mě. Už kdysi jsem odmítl exkurzi do dolu - a to jsem byl mladší asi o 150 tisíc vlasů

tak, pravěl štajgr,  kdo tam chce lezt?

a ukázka, kolik je místa na výšku. Tak a urobime prezenčku

i důl má svou trafostanici - určitě nejdůležitější zařízení, vyzkoušeli jsme si pak pravou tmu - a po pravdě - kdo se zamoce, ten už se něvymoce

Prošli jsme štolou z roku 1830 - štola František, ve které jsme uviděli i pravé černé uhlí bez aranžmá

jojo, tam na konci to je

nahoře byla vidět žíla černého uhlí - ale prej v kamnech moc nehoří,

na zpáteční cestě jdeme kolem polského kombajnu - váří jenom 12 tun

a pak už jdeme nahoru a den se chýlí ke konci. Pan průvodce (tuším, že to byl pan Michal ..) nám doporučuje návštěvy Harendy u Barborky a tak posloucháme, 2. část účastníků odchází kajsyk do dupy či na haldu a my jdeme se občerstvit. Jdeme ještě sportovat do aquaparku Bohumín

ano, v Harendě je k vidění další exponáty

a tak papáme gulášek, kafejo

a ještě jeden exponát a honem do Bohumína, voda fajna, ve venkovnich bazenu sa enem kuřilo z vody a tak máme krásné zakončení výletu. Večer pak na Bohumín padla taková mlha, že ani nebylo vidět na směrovky a po trochu bloudění nakonec dorážíme do Ostravy na malé zastavení a pak zazvonil zvonec a výletu je konec

A tak už nyní plánujeme další - již třetí ročník - Poznáváme Ostravsko, který se bude konat 7.2.2009 - takže si udělejte čas