1. den

 30.6.2007

nultý kilometr nebo-li start - motorest skřítek, je sobota 30.6.2007 - počasí polojasno tak uvidíme, bereme bágly (u mě 15kg) a jdeme na první kopeček - směr Praděd

první zajímavost - Ztracené kameny, odkud je nádherný výhled na Šumpersko

z hřebenovky - z Vysoké holi šel vidět Praděd nádherně, vypadá to že už to není ani do kopce, jenže je tam ještě malé údolíčko

starý hraniční kámen - víte že na Vysoké holi byl za 2.světové války německé letiště ?

před Barborkou začalo pršet a vypadalo to všelijak,  takže volíme nocleh v Barborce - děláme si malou vycházku na vrchol Pradědu, abychom tam nemuseli zítra - no nikdo netušil že tam půjdu ještě jednou ráno pro deníček, takže já zdolal tento vrchol 2x

2. den

1.7.2007

no trasa ubíhá pomalu, přesto přecházíme pomalu ale jistě - Vřesova studánka

den se chýlí ke konci - stíháme se vyškrábat až na vrcholek Smrk, kde je malá chaloupka a tady taky nocujeme - malý ohýnek, švédský stůl

noc byla jasná - byl úplněk a měsíc byl veliký a jasný, kolem poskakovala zvěř a dokonce šel i někdo okolo po tmě

a jak jste určitě poznali - hraniční kámen s Polskem

3. den

2.7.2007

ráno vyrážíme směr Paprsek - jsme prvními hosty a dáváme si polívečku - malé upozornění pro kuřáky - na horských chatách se většinou cigarety neprodávají tak si udělejte pořádné zásoby

míříme na vrchol Králického Sněžníku - nějak se zatahuje a v 15.00 začala bouřka - jsem nedaleko chaty Na Návrší, tak se tam ubytujeme, v noci ještě řádila další bouřka, ale my jsme byli v suchu

3.7.2007

ráno vyrážíme na vrchol - je mlha ale šestý smysl říká že tam bude něco vidět a kromě toho je to významný cíl našeho putování

na konci lesa vpravo je u bývalé chatě socha slůněte - symbol Kralického Sněžníku, tentokráte kouká na mlhu

Jirka vzdává výšlap na vrchol - prý na co tam polezu když tam nebude nic vidět - už u pramenu řeky Moravy věřím, že nakonec vidět něco bude

po krátkém stoupání se objevil vrchol - opravdu mlha se rozplývá, uvidíme, dostávám na vrcholu štamprli slivovice od dalších turistů, kteří také nocovali v chatě

za to je pak vedu k soše slůněte, aby toto nepřehlédli

a jak jde vidět, mlha už mizí

jojo bylo vidět, snad tu bude v listopadu opět inverze a budeme koukat nad mraky (ale pšt ještě to nikdo neví, že opět 17.11.2007 bude výšlap zde)

kolem chaty HS na Francisce klesáme do údolí - tentokráte směr Králíky, klesání je to dosti velké

dole přecházíme Moravu a jdeme lesní pěšinkou do obce Morava a odtud do Králík

městečko Králíky - vítala nás babička, která už trošku ztvrdla, máme den zpoždění

hotel na náměstí - prej tu nocují samé celebrity - já si ale nevzpomínám že jsem tam kdy byl

a ještě jeden záběr z náměstí v Králíkách

u nádraží je malá věžička

abychom dohnali zpoždění, které zavinilo počasí, úsek Králíky - Mladkov využijeme železnici, je to  5 stanic

a máme asi 40 minut čas, šmejdím okolo nádraží, na nádraží byli také turisté jako my, akorát o 25 let mladší, ale výbavu stejnou, ti vystoupili o stanici dříve

obec Mladkov - závory se zde ještě stahují ručně - šikovná paní výpravčí

malebná je tato víska

na náměstí mají zrcadla  - dáváme si pivíčko (jak u Suchánků) a jdeme. Za obcí předháníme postarší paní s báglem a jak se ukázalo, má stejný cíl, Jiráskovou trasu - za obcí je velké stoupání a má pořádnou výdrž takže abychom nebyli  srágorky, mažeme to do kopce, až za námi lítá peří

 my se stavujeme pak na Kašparově chatě - je to sice kousek, ale jdeme tam, pivíčko tam je i razítečko, a jak tak popíjíme, je nádherný výhled na hory včetně Pradědu i Malého Sněžníku - to pivo mělo nějakou energii - vydáváme se na Čihák - prej tam je turistická chata

obec České Petrovice - malebná

za obcí jde stádo krav na pastvu - ano to je ta šňůra taková

obec Čihák - a hádejte jak to dopadlo? chata zavřena, ještě že jdeme z kopce, do Zemské brány to máme už kousek

no ještě že do Arizony to je jen 451 mil a do Temmessee  787 mil - to mě fakt uklidnilo

konečně vytoužená Zemská brána - unikátní most přes Orlici, která zde vtéká na naše území, nedaleko je pašerácká lávka a jeskyně, kde údajně přebýval zbojník Josef Lédr

tak a jelikož jsme na úpatí Orlických hor, tak zdejší vládce se nazývá Rampušák

jdeme na pivo a nocleh do Orlické chaty a to je konec dalšího dne, ve kterém jsme se posunuli o hodně

4.7.2007

začínáme opět u Divoké Orlici u Zemské brány

nedaleko je zmíněná pašerácká lávka, takže fotím ze všech možných úhlů, dva jsem vybral

míříme přes žamberské lesy podél obranné linie k pevnosti Hanička

některé bunkry byly zachovalé, v případě deště či noci by se dalo schovat

no a tak jedna květena aby to bylo pestřejší

některé byli evidentně již něčí, jsou postupně opravovány

nedaleko parkoviště u Haničky je větší bunkr, a je tam včetně zátaras apod

toto jsou protitankové zátarasy

takto to vypadá, když je to pohromadě a okolo vše

podle informační tabule je 300 metrů občerstvení - bohužel, funguje jen o víkendech, takže musíme až k Haničce

konečně hanička, najednou se ochladilo a zvedl se silný vítr, koukáme na výzbroj, dáváme si pivíčko a něco malého na zub, kdo tam ale půjde, dejte si pozor v bufetu, mají tam divné počty

tak, a copak to tam je ?

do obrněného transportérů se vejde 15-20 západoněmeckých soudruhů

dlouho se nezdržujeme, stoupáme a stoupáme na hřeben Orlických hor

opět podél obranné linie

tak a na rozcestí  - Mezivrší je přístřešek - o víkendech je zde otevřen i bufet, ale tentokrát tu nikdo nebyl

nedaleko je Kunštátská kaple, podle rad a popisů je zde stále mokro - opravdu, následujících několik kilometrů jdeme mokrou cestičkou, úzkou a občas hledáme kudy tudy suchou nohou

jen úzká cestička, cestou potkáváme dva páry - ještě moc nechápeme proč jsou mokří

ale výhled byl aspoň hezkej

závěrečný kopeček v mokrém terénu, té dolince je spousta vody a dá nám pořádně zabrat

pak již jdeme a začíná pršet a nastává bouřka - podle pověsti se jednou za rok přichází ucházet se o krásnou Kačenku - patronku Orlických hor - mocný vládce Krkonoš, Jelikož je odmítnut, rozzuří se a povolá všechny ničivé síly, které má ve své moci. Vzduchem pak lítají hromy blesky, vichřice vyvrací stromy a mohutný déšť rozvodní potoky. Jeho hněv netrvá dlouho, záhy se uraženě vrací do Krkonoš a vládu nad pohořím převezme hodná Kačenka

tak a asi to byl jen kousek Krakonoše nebo se stavil jen na kafe- jen prší - v dálce vidíme srub horské služby a je tam otevřeno a tam se schováváme a nocujeme. A představte si, ta postarší paní tam byla taky, takže jsme jí zase dohnali a spíme všichni ve srubu na tvrdé lavici

a tak nocujeme v těsné blízkosti nejvyššího vrcholu Orlických hor - Velké Deštné