ač je to k neuvěření - náš dnešní výlet začal na letišti Mošnov - hold někteří už jeli na dovolenou do Egypta za faraonem při zpáteční cestě navštívíme restauraci Florian  - část Ostravy Proskovice - skutečně výborné jídlo - kuřecí nudličky s nivou

a proč se jmenuje Florián - hádejte
 

důl Michal nacházíme poměrně snadno, kolem Bazalů porád dozádu podél trolejbusu

ve 13.00 si nás vyzvedl průvodce - pan ing. Miloslav - a dál jsem to zapoměl, ale to není podstatné - v naší skupině jsme byli sami dva, předchozí skupina byla početnější - asi 9, po nezbytných formalitách a úřadování začíná prohlídka - doufám že to nepopletu

- po příchodu horníka do práce ho čekaly píchačky na vrátnici - poté se dostavil pro svou známku, aby mohl sfárat - to zelené byla výdejna známek - známkovna

jelikož nás není mnoho, ukazuje nám průvodce mimo program i sprchy kde se sprchovali štajgři - ti to měli zvlášt než haviři. A pak už do sprch pro mužstvo - kdo by si bral do koupelny třebas dva miliony, to dá rozum

další cesta havíře vedla do řetízkovny

a proč takový název? kdo by tam dával skřínky, vždyť by se tam ani nevlezly, takže kvůli úspoře místa a kvůli tomu aby se použitý oděv na řetízku do další směny vysušil přírodní cestou - na tuto otázku jsme odpověděl správně a dostal jedničku do žákovské knížky - btw kdo sledoval film Parta hic tak to musí vědět

visící předměty - takový zvláštní druh umění - odhaduji, že žádná scéna nebyla dvakrát pokaždé to byl originál pohledu

pan průvodce nám ukázal klasický oděv havíře co tam všechno měl viset to co myslíte tam neměl ale

celkový pohled na řetízkárnu

pak se jdemem podívat mimo trasu horníků - do oddělení měřičů - zde se vždy rozhodovalo, kolik horníci dostanou za práci, kolik se toho vytěžilo podle měření - inu měřiči se drželi hesla - Věř ale komu věříš měř

stůl vrchního měřiče - bohatý na pomůcky. I měřiči museli jednou za měsíc sfárat aby to správně zaměřili všecko

jeden z novějších měřících přístrojů

a jeden měřič dokonce i s kompasem

potíé se přesouváme do dispečinku - tadym, většinou bývalí štajgři - dohlíželi na celý chod šachty a robili zaznamy, jak byloi zřejmé z deníku, tak již v roce 1980 byl důl již uměle udržován při životě

stěny byly pokryty fotografiemi

halo tu štajgerm Hanys, je tu nuda jak cyp, všeci běžte do knajpy a tam vas vyzvednem na konci šichty

a pak jdeme dále do dalšího patrech po schodech, tam se ještě smělo naposled kouřit, pak už měl každej útrum - v posledním patře byla výdejna jídla, a kdo dřív přišel ten dřív mlel

a kdo zmeškal a šel mimo vymezený čas, tak měl smůlu, už nesfáral

toš kurňa nechlastej, bo tu maš obrazek dvojmo  kopnem tě do dupy a maš po ptakach

a teď trochu vážněji - pak určitě byl na místě zákaz kouření - směs metanu je velice výbušná látka - Rauchen verboten - kontroly na vlastnictví sirek, cigaret apod nebezpečných věcí byly prováděny přísně kontroly - nedivím se, tam dole 500 metrů pod zemi se pak není kde schovat

a poslední štace haviřů - fasung lamp

kdo si to řadně nezkontroloval, tak mohl taky vidět úplně h..o dole když mu došla baterka

vnitropodnikové směrnice - myslím, že toto nebral nikdo na lehkou váhu - zkuste si na 5 minut v noci vypnout všechno a přežít

mimo program nám pan průvodce ukázal druhy lamp, které se používaly, od klasických benzinových až po ty nejnovější a také různé dechové filtry, které byly povinnou výbavou, no smykat bych to nechtěl celou šichtu

tak poslední kontrola poslední fasung - pak poslednáí dveře a jde se k věži kde čekají kabiny

spojovací tunel k lávce - pak do kabiny a šup dolů

tady byly kabiny pro mužstvo a díra dolů - dnes vyplněná díra betonem

nástupní kabiny mají celkem tři patra

z jednoho vyjížděly vozíky s uhlím

nějaký požární vozík

co to asi bude?

dorozumívací zařízení

a pohřební kámen k ukončení činnosti na dolu

a pohled zvenku - cesta do Jámy

pak jsme se přesunuli do strojovny

a tady tajně náš průvodce - jinak kabina pro strojníky, kteří se starali o to, aby všichni sfárali do správné štoly a i materiál

ovládací kabina - přístup byl regulovaný, a kdo neměl pozvání ten si mohl akorát tak nasr...t a to bez hledu na postavení

je s obdivohudností že takové stroj to celé držely v vchodu -  i dnes tro vypadá jako kdyby byly právě vypnuty

no a pak byl konec prohlídky strojovny a  pak zase veku

podívali jsme se na známkovnu, řetízkovnu a další i z venku no a pak zazvonil zvonec a prohlídky bylo konec, pan průvodce byl ochotný a rád se kouknul do naší knihy Toulavá kamera a doporučil nám nám bunkr v Bohumíně

a tady je - u cesty místa tam moc není

a pak si trošku zasportovat - aquapark  Bohumín

a bylo hezky a příště znovu