Po odpočinkovém dni máme za úkol zdolat nejvyšší vrchol pohoří
Králického Sněžníku, podívat se za slůnětem a zkontrolovat pramen řeky Moravy.
Trasa je stejná jako na podzim, počasí je přívětivější, je krásný sluneční den,
na rozdíl od 17.11 však je chladněji a na vrcholku mrzne a hodily se zimní
doplňky - čepice a rukavice, které jsou nedílnou součástí mé výbavy. Moc turistů
jsme nepotkali - pouhým 8 a z toho pouze dva měli dobrou obuv a oblečení -
ostatní šli jen tak nalehko, snad tam nezmrzli. Nad obcí Stříbrnice - na chatě
Na návrší bylo opět zavřeno a opět nás vítal bernardýn "Bohouš" ale jelikož
majitelé bylo poblíž, bez obtíží nám poskytují občerstvení - inu, takový přístup
se na horách vždy cení. Tentokráte jsem při výšlapu navštívili i chatu Horské
služby Franciska - její fota jsou v reportáži. Zpáteční cestu volím opět na
kapličku a pak dále po modré až do Stříbrnic a zpět do Starého Města pod
Sněžníkem. Večer vyrážíme do kilometr vzdálené hospody u Musila - obsluha
příjemná a pivíčko moc dobrý, brzy již hovoříme s obsluhou i ostatníma a
dostáváme dárek - informační balíček o místním kraji a doporučení na zítřejší
segedinský guláš - megamenu. Nebyla to jen planá řeč, jídlo opravdu bylo skvělý
a bylo toho dosti a moc dobrý. Kdyby někdo nevěděl, tak penzion Musil se nachází
asi kilometr od nádraží Kouty nad Desnou po pravé straně ve směru na
Červenohorské sedlo.
|
|
|
radnice ve Starém městě pod Sněžníkem |
|
|
|
|
|
pohled na Sněžník bez keřů |
|
|
|
a ještě jeden menší detail, tak tam za chvilku budeme |
|
|
|
ve Stříbrnici bylo jaro - ptáčkové zpívali a štěbetali |
|
|
|
po prudkém výstupu okolo sjezdovky
přicházíme na chatu Navrší |
|
|
|
|
máme zavřeno haf
haf, říká Bohouš, ale přesto nám majitelé otevřou na terase a svlažíme se Holbou
|
|
|
|
nad chatou za zákrutou již začíná sněhová
pokrývka, zase ten sníh
 |
|
|
|
ale stejně jaro
už klepe na dveře, okolo cesty už sníh mizí
|
|
|
|
ale je tady krásně, loni tu byla inverze a nebylo nic vidět |
|
|
|
|
|
|
|
moc turistického ruchu jsme nezaznamenali, zato letadel tam bylo po ...
prostě hodně |
|
|
|
|
|
a jeden z rozcestníků - Nad Adélinim pramenem - důležitá křižovatka |
|
|
|
u bývalé Františkovy chaty je znát nový snížek na stromech |
|
|
|
|
nezapomenu dojít ke slůněti - stojí na téměř dva metry vysokém podstavci a
vyhlíží do kraje na tisícovky Kralického Sněžníku, ale i Hrubého Jeseníku již
od roku 1932, kdy sem byla jeho žulová socha umístěna.Některé prameny hovoří o
slůněti jako o hraničním kameni, jako další důvod bývá zmiňováno připomenutí
výstupu nizozemského krále Wilhema Friedricha na vrchol v roce 1843 |
|
|
|
no řekněte sami - není to nádherný když se slůně kouká na Jeseníky ? |
|
|
|
|
od slůněte jdeme na vrchol okolo pramenu
řeky Morava, sice trošku zasněžený, ale rozpoznatelný |
|
|
|
a hop na chvilku do Polska, doufám že nepříjdou pohraničníci |
|
|
|
hranice Česko-Polsko |
|
|
|
poská část Sněžníku - škoda že Poláci již
rozhlednu neobnovili |
|
|
|
|
ještě jeden pohled na místo, kde stávala rozhledna - měl jsem tu čest na ní
býti za mých mladých let |
|
|
|
pohled do údolí na zasněženou kleč |
|
|
|
malá exkurze jak to vypadá u chaty horské služby Francisca - mají tady
studánku, kadibudku i malou chajdu - určitě místo kde by se dala přečkat
nenadálá povětrnostní bouře a možná i noc, uvidíme jestli to využijeme v létě |
|
|
|
|
|
a nebyla to obyčejná budka, byla to kadibudka |
|
|
|
pak už sestupujeme dolů a těšíme se, kdy přestane sníh |
|
|
|
u kapličky si dáváme pauzičku |
|
|
|
|
|
|
|
|
lesem klesáme dolů do Stříbrnic |
|
|
|
a odtud do Starého města |
|
|
|
|
|
jarní motiv |
|
|
|
|
|
a petrklíče, kterých tam bylo cestou požehnaně |
|
|