A po příjezdu do Kout jsme se zde ubytovali - no  spíš je to ubytovna - zela prázdnotou - hold mimo sezony a tak celý barák jen pro nás

po pivíčku jdeme na malou procházku do okolí - kousek odsud jsou Tři kameny - míjíme vlakové nádraží ŽD (to je železnice Desná) - soukromá trať, později jsme jí i vyzkoušeli s překvapujícím výsledkem - viz reportáž druhého dne

vlakové nádraží bylo pěkné čisté a vagony takhle pomalované

jdeme okolo říčky Deštné, každý kousek je malý splav

pohled na směr Kamenec - a za ní je známý vrch Mravenečník, u něhož se nachází horní nádrž elektrárny

stoupáme od Přemyslova k Bukovici - znám patníkovou studánku, kde nejhlubší je les ...

koukáme na vesnici Loučná nad Desnou - tam se taky podíváme k zámku a k hrobce bratří Kleinů

a náš věrný kamarád sníh, byl znát každý den, někdy více někdy méně kdy ten sníh už všude roztaje, to teda nevím

ze Tří kamenu pozorujeme nejvyšší vrchol - Praděd, no to bude v úterý tůra když je ještě zasněžený

jeden ze Tří kamenů

a to bych nebyl já, abych to všude neprošmejdil

no a jak to asi vypadá v létě když je všude listí? budu se tu muset ještě jednou podívat teda

ale pohled byl nádherný

a to jsem taky já - vlastně můj stín - díky super zoomu jsem si mohl na sebe zamávat

ještě krok a spadneš 

a lezu na sousední kámen a opět pohled směrem k Pradědu

a opět mé shadow

a taky pohled na ty zbývající dva kameny

využitím přírodního rámečku - pohled na Praděd

a pohled ze zdola

a z boku ....

a chvilku tam a chvilku sem, jsem hold skřítek neposeda

a ze strany

a to je ten náš kamarád sníh

scházíme dolů, slunéčko začíná zapadat za hory a krajina dostává hned jinou barvu

a jeden pohled na Kouty nad Desnou - část Rejhotice

náhle byl vidět měsíc vedle vysílače Pradědu, tak ještě honem pár snímků - pohled to byl opravdu úžasný, škoda že nejsem tam nahoře

a to je jeden ze tří kamenů